Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2026
světové dějiny

Tato historická studie vychází z nových poznatků a nově objevených pramenů k počátkům dějin templářského řádu, které autorka získala na základě důkladného pátrání v archivech po celém světě (včetně Říma, Brugg, Baltimore, a dokonce i Prahy).

Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140-87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace.

Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.

Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.

Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti.

Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.

Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.

Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.

Kniha představuje dvanáct západoevropských zemí, jejich tradice a kultury.

Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.