Co dnes rozumíme pod pojmem „duchovní zkušenost“ v rámci křesťanské tradice? Jaké kritérium ji odlišuje od jiných forem lidské zkušenosti? A je každá zkušenost na poli spirituality skutečně „duchovní“?
V dějinách teologie byla role Ducha svatého po dlouhá staletí opomíjena. Teprve v posledních desetiletích se znovu objevuje jako ten, kdo tvoří radost, inspiruje překvapení a rozdává dary, které léčí srdce.
Alegorický příběh o Bázlivce a její touze dojít na výšiny lásky, radosti a vítězství, kde pomocí Pastýře a dvou průvodkyň, které jsou jí oporou na cestě k proměně, získá novou identitu.
Možná máš někdy (anebo dokonce často) pocit, že nemáš život ve svých rukách. Musíš to či ono, cítíš se vláčena okolnostmi, povinnostmi, tím, co nikdo za tebe neudělá, nebo dokonce i tím, co někdo neudělá, a proto to děláš ty.
Vychází v péči editorek Romany Čunderlíkové a Markéty Slámové, které připravily příručku opět tematicky: „Život věřícího uprostřed vztahů jsme se rozhodly ukázat na 24 tématech, která charakterizují různé způsoby, jak se vztahovat.“
Přinejmenším od poloviny 20. století jsme svědky rostoucího zájmu o Ducha svatého a jeho charismata, přesněji o službu evangelizace v moci Boží. Patrick Reis je katolický laik z USA, otec početné rodiny, který této službě zasvětil svůj život.
Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.
Objevit pod nánosem legendy živého člověka – to bylo záměrem otce Marca Joulina, který se zjevně zdařil. Autor vychází z dobových pramenů obsahujících svědectví lidí, kteří byli J. M. Vianneyovi nejblíž.
