Dobrodružství pokračuje! V tomto díle série knih MiB odhaluje autor další záhady a tajemství. Začíná tajemnou kulturou předdynastického Egypta a její spojitostí s civilizací Atlantidy.
Víte, že Karlův most se vlastně jmenuje most svatého Víta? Víte, že po Karlově mostě jezdily tramvaje? Víte, že socha Jana Nepomuckého z Karlova mostu je vzorem pro desítky tisíc soch po celém světě?
Před lety si Pavel Krejčí přečetl informaci o indických knihovnách palmových listů, v nichž jsou ochraňovány před tisíci roky pořízené záznamy budoucích životních příběhů dnešních lidí, a byl tímto tématem uchvácen.
Navštívili nás někdy mimozemšťané? Přispěli nějak tito „vetřelci z dávnověku“ ke zrození lidské civilizace? Obsahují architektonické či literární památky starověku důkazy o jejich přítomnosti?
Řádil ve Slezsku upír, který předčil samotného Drákulu? S jakou temnou silou soupeřil Jan Šembera z Boskovic? Byl v židovské komunitě v Mikulově vymítán nejpodivnější démon na světě? Nacházejí se na Hané stopy transportu jantarové komnaty?
Od edenu po armagedon.
Před 6000 lety první světová civilizace, Sumerové, zaznamenávala příběhy o podivných nebeských bozích, kteří podle sumerské víry sestoupili z nebe, aby stvořili lidstvo.
V Medžugorji se probouzí křesťanská víra. Nejedná se pouze o jakousi lokalitu v Bosně a Hercegovině, ale také o jedinečný a dechberoucí fenomén, který je výzvou pro církevní svět.
Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.
Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu.
