Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů.
Jedno z raných Augustinových děl, pojednání O pravém náboženství, bývá pokládáno za jeho první soustavnější výklad o křesťanství a zároveň za pokus reagovat na antické představy o filosofii a náboženství...
Vzhledem k tomu, že od vydání staršího Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, zpracoval prof. Petr Pokorný látku zcela nově.
Stále více křesťanů dnes prožívá vnitřní napětí mezi vírou, kterou si nesou z minulosti, a světem, v němž žijí. Otázky, které si kladou, nesměřují ke zpochybnění víry, ale k její potřebné obnově....
Kniha uzavírá jako čtvrtý svazek soubor Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142–1420, který v nakladatelství Karolinum vycházel od roku 1998. Závěrečný díl shrnuje poznatky o různých aspektech řádu, které prezentuje ne již podle jednotlivých klášterů.
Někdy možná máme pocit, že o něco v životě přicházíme. Ostatní nám připadají spokojenější, úspěšnější, jejich život vypadá zajímavěji. Jindy se pro něco rozhodneme, ale vzápětí nás napadne, jestli na nás někde nečeká něco lepšího.
Kazatel. Tvrdé slovo. Slovo pro dospělé duchem. Slovo vědoucího nevědění. Slovo podobné slovům stoiků a epikúrovců, kyniků a skeptiků. Slovo, jež rozleptává náboženská schémata.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, si již
v 16. století dobře uvědomoval, jaké nároky na člověka
klade každodenní život. Přišel proto s konceptem
„duchovních cvičení v běžném životě“.
Klasické dílo sedmnáctého století se stalo „učebnicí“ mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín „milost přítomného okamžiku“ vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.
Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu.
