Nejprodávanější tituly v roce 2026
neobyčejné osudy

První světová válka, konflikt dosud nevídaných rozměrů, se táhla již druhým rokem.Paměti Slavomíra Váchy působivě dokreslují, že válka není pouze boj s nepřítelem, ale také s pokrytectvím vlastních velitelů a se sebou samým: s pochybnostmi o víře, ..

„Milujeme velmi upřímně film. Měli jsme jej rádi mnohem dříve než divadlo a to, co jsme začali dělat na divadle, naučili jsme se jen a jen z filmu.“ Jan Werich byl dle vlastních slov zarputilým kinomolem. Žel, v poválečném čase to nebyla oboustranná láska, u filmu nacházel jen nepatrně příležitostí. Zato nezapomenutelných.

Po sezení s psychiatrem, kterého nikdy předtím neviděla, je osmnáctiletá Susanna odeslána do psychiatrické léčebny McLean, aby podstoupila léčbu deprese.

Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou.

Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti.

Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.

Román provází starého muže hledáním ve svých vzpomínkách na dětství, po více jak půl století. Bylo to v roce 1947, kdy byl vyhnán ze svého původně německého domova, nyní součástí Sovětského svazu.

V roce 1936, ještě jako malý kluk, byl Jindra Hojer členem Foglarova skautského oddílu Pražská dvojka a stal se předlohou známé postavičky z Rychlých šípů. Jaká ale byla dobrodružství v životě reálného Jindry Hojera?

Jan Šerhant, zkušený dopravní letec a šéfpilot leteckého oddělení firmy Baťa, odletěl několik dnů před německou okupací z Československa na palubě Baťova letounu Lockheed Electra. V Kanadě se přihlásil jako dobrovolník do RAF...

Válečný deník Josefa Svobodného, narozeného v Bozkově u Semil, obsahuje autentické zápisky vojáka, který narukoval k 11. zeměbraneckému pluku a účastnil se bojů na ruské frontě. V červnu 1915 byl zajat a v ruském zajetí strávil více než dva roky.

Doposud nikdy knižně nevydaní autobiografie Jindřicha Flussera líčí nejen drastické poměry a mezilidské vztahy v nacistických koncentračních táborech, v nichž měl budoucí lékař několikrát doslova „štěstí v neštěstí“.

Nikdo se nenarodil rovnou slavným. Dokonce i osobnosti, které tisíci různými způsoby přispěly k pokroku lidstva, začínaly stejně – jako obyčejné děti.

Přinášíme volně převedený text i faksimile celého rukopisu. V příloze jsou rovněž faksimile některých dopisů, které František Kodet psal příteli, seznam přístavů, které dnes známe pod jiným názvem.

Tato brožurka má velmi výstižný název „Eliška známá i neznámá“ a je sestavena ze svědectví spolusester, kněží a přátel. Inu, světec je opravdu známý i neznámý, vnímáme to, co je vidět na povrchu, ale mnohem větší poklad je skrytý uvnitř.

Alma Mahler-Schindlerová. Oduševnělá múza, zdrženlivá dáma, anebo poživačná nymfomanka?

Kniha je odrazem skutečného životního příběhu autora, který se v roce 1969 rozhodl utéct za hranice komunistického Československa.

Hromádko strávil téměř deset let svého života ve věznicích a pracovních a detenčních táborech v různých zemích. Jeho kniha vzpomínek čerpá především z jeho vězeňské zkušenosti a z deziluze z revoluce.

Řadu desetiletí se v Československu ve druhé polovině 20. století (za tzv. studené války a za vlády komunistů) o našich legionářích psát nesmělo, natož publikovat nějaké fotografie. Psalo se pouze to, co vyhovovalo tehdejší politické moci...

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.