Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.
Pierre de Coubertin nebyl zdaleka prvním, kdo přišel s myšlenkou obnovy původních starověkých olympijských her, ale byl člověkem, kterému se tento nápad podařilo v roce 1896 v Athénách přeměnit ve skutečnost.
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie.
První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Třetí, výrazně upravené a aktualizované vydání Dějin Kanady přináší ucelený přehled vývoje její společnosti od příchodu původních obyvatel až po palčivé otázky dneška.
Za hlavní impulz k této knize lze považovat střety mezi „antikomunisty“ a „revizionisty“, především jeho poslední, nejsilněji amplifikované dějství v létě 2020.
Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry.
Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo.