Nejprodávanější knihy nebo hry v roce 2026
poezie

Havran patří mezi nejznámější básně v dějinách světové literatury. V originále vyšel The Raven (v přesném překladu Krkavec) poprvé 29. ledna 1845, veřejnost doslova ohromil a americkému básníkovi zajistil nesmrtelnost.

Čtyři kvartety jsou básnickou meditací o bytí v čase, mnohoznačnou, rafinovaně vystavěnou kompozicí, která patří k vrcholům světové poezie.

Druhý svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky: - Dávné proso, 1981 - Naděje s bukovými křídly, 1983 - Odlévání do ztraceného vosku, 1984 - Kdo pije potmě víno, 1988 - A znovu láska, 1991.

Básnická kniha věnovaná všem námořnicím a námořníkům, lidem ztraceným daleko od pevniny i těm, kdo je zachraňují na svých lodích, mořským pannám, původním obyvatelstvům ukradených území, všem, kdo mají v dědičné paměti bolest otroctví ...

Naposledy u nás vyšla antologie moderní americké poezie v roce 1989. Výbor Dítě na skleníku se rychle stal vyhledávanou a oblíbenou knihou. Poezie sice není masovou záležitostí, nicméně po pětatřiceti letech cítíme, že tu něco významného chybí.

V básnické skladbě Onde nám autorka poodkrývá jakousi svoji osobní kabalu, v níž se významy slov mohou různě proměňovat na základě zvukových podobností, přeskupovaných písmen nebo etymologického původu.

ZNAMENÍ je druhá sbírka textů Kateřiny Pokorné, kterou znáte ze sítí pod nickem @svojost. „Každý znamení přichází jinak. Jedno tiše a jiný velkým třeskem. Jak ho uneseme, záleží na nás. Tohle znamení něco váží, neste ho lehce.

Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen milieniály.

Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury.

Jestliže si ve své předešlé básnické skladbě Přemalovat pot (2023), pojednávající o úmrtí otce, Jan Sojka před čtenářem sdírá kůži, pak v poemě Noční údy lamp si rovnou otevírá tepny.