Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Numeri, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa
Kniha Martina Páchy je věnována problematice vztahu komunistického režimu k náboženským denominacím, jež se v letech 1948–1989 pohybovaly na hraně legality, resp. těm, jež nebyly státem uznány jako povolená náboženská společenství.
Roku 399 př. n. l. čelil Sokrates obvinění, že podlamuje důvěru ve společenské instituce. Žalobci chtěli chránit mladé lidi před zhoubným vlivem nebezpečného skeptika. ...
Knižní rozhovor s Dominikem kardinálem Dukou, který vedl historik Marek Šmíd, vznikal na jaře a v létě roku 2025 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.
Pavel Šolc, žák Evžena Štekla — prvního Mistra linie Františka Drtikola — otevírá osobní a poetický záznam niterného prožitku duchovní cesty od jejích začátků až po završení, v níž se život a meditace spojují v Jedno.
V krátkém pojednání zkoumá Plótínos otázku, zda je Erós bůh, daimón, nebo vzrušení, které vzniká v duši. To vše o něm totiž na různých místech svých dialogů říká Platón. A to vše podle Plótína skutečně platí, ale pokaždé na jiné úrovni skutečnosti.
V roce 1963 papež Jan XXIII. ve své encyklice Pacem in terris prohlásil, že veřejná role žen je pro církev znamením časů, z něhož se může a musí poučit.
V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě.
Toto zásadní dílo nabízí jasný a komplexní výklad Čtyř ušlechtilých pravd a osmidílné ušlechtilé stezky, odvislého vznikání, principů etického chování i praxe všímavosti, bdění.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Po letech příprav vydáváme, pokud je nám známo, historicky první český překlad transkripce rukopisu Aurora, od Jacoba Böhma z roku 1612. Lectorium Rosicrucianum.
Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.
Apologie čili obrany křesťanství představují literární druh s dlouhou tradicí: ty nejstarší pocházejí již z období vlády císaře Hadriána čili z doby, kdy od událostí, jež daly podnět ke vzniku křesťanství, uplynulo jen zhruba sto let.
Všechny eseje této sbírky krouží kolem otázky, jaká etika, jaká politická kultura a jaký způsob vlády odpovídá antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.
Orosiovy dějiny, v nichž se autor inspiruje Augustinovou tezí o vítězství Boží obce, představují významný doklad vývoje křesťanské univerzalistické historiografie a ovlivnily řadu středověkých autorů, např. Isidora ze Sevilly či Otu z Freisingu.
Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů.