Nejprodávanější knihy v roce 2026
společenské vědy

Co se děje na hudební scéně 21. století. Kniha Co je nového v hudbě přibližuje čas silných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století.

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.

Bohatě ilustrovaná kniha nabízí mezioborový a unikátní pohled na pestré významy kštic, vousů či paruk v rozličných kulturách, protože vlasová péče je „kulturní univerzálií“.

Nová kniha Madeleine Albrightové představuje osobně laděné, naléhavé a důkladné zkoumání fašismu a jeho různých podob ve 20. století.

Rozhovor se třinácti osobnostmi české vědy, kultury a politiky.

Poznáte, jak je s vámi manipulováno – a budete vědět, kým a proč. Závěrem vám bude jasné: Názorová rozmanitost je teď už jenom simulovaná. Protože naše „zprávy“ jsou často čirým vymýváním mozků.

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.

Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.

Kniha je souborem osmi statí pojednávajících o různých aspektech pracovního trhu a starších pracovníků.

Základem publikace jsou rozsáhlé životopisné rozhovory se čtyřmi osobnostmi, které v posledních dekádách hrály a dnes hrají významnou roli na romské hudební scéně v ČR: s Olgou Fečovou, Josefem Fečem jun., Pavlem Dirdou a Janem Duždou.

Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948.

Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927.

Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel.

Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.

Českým překladem chceme nabídnout knihu, která již zřejmě zůstane klíčovým dílem, jež otevřelo cestu populární a masové kultuře z nočních stolečků na studentských kolejích do univerzitních učeben a pracoven.

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).

Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města.

Tento příběh v mnohém mění stereotypní představu, kterou má veřejnost o Miloši Zemanovi.

Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.