Staročeská bible, tedy ucelený překlad kanonických knih Starého i Nového zákona do našeho národního jazyka, byla dotvářena v poslední třetině 14. a na začátku 15. století v lucemburských Čechách.
Kniha vychází z pastorační a akademické činnosti jezuitského duchovního průvodce a teologa a oslovuje duchovní potřeby těch, kteří se nacházejí na periferii institucionálního náboženství.
Cvičíte meditaci, protože se chcete cítit dobře? Nebo aby vám pomohla uvolnit se a být „šťastní“? Pak, upřímně řečeno, je pro vás mnohem lepší nechat si udělat masáž celého těla než se snažit praktikovat dharmu.
Autor knihy, rumunský luterský pastor židovského původu, který prošel kvůli své nezlomné víře čtrnáctiletým vězením v komunistickém Rumunsku, předkládá svoji jedinečnou a osobitou studii biblické knihy Písně písní.
Dvojčíslo ročenky Parrésia (XVIII–XIX) je věnováno fenoménu tzv. Ruské Palestiny – rozsáhlému a dlouhodobému projektu ruské přítomnosti ve Svaté zemi, který od poloviny 19. století propojoval náboženské, kulturní a politické ambice Ruské říše.
