Někdy možná máme pocit, že o něco v životě přicházíme. Ostatní nám připadají spokojenější, úspěšnější, jejich život vypadá zajímavěji. Jindy se pro něco rozhodneme, ale vzápětí nás napadne, jestli na nás někde nečeká něco lepšího.
Mnoho lidí si sedá každý den po mnoho let k jednomu stolu s člověkem, kterého vlastně neznají, nevědí, co prožívá, neznají jeho vnitřní svět. V takovém vztahu oba cítí prázdnotu a nenaplněnost. Co způsobuje, že se ve vztahu cítíme osamělí?
Švýcarská jungiánská psychoanalytička, profesorka a spisovatelka Verena Kast se v knize Otcové – dcery, matky – synové věnuje tématu rodičovského komplexu.
Rebelství je téma, které se objevuje v Oshových promluvách často. Člověk, který se nechá ovládat druhými a podléhá obecně rozšířenému pohledu na svět, nemůže být šťastný, protože nežije svůj vlastní život.
Všichni si vytváříme představy o správném partnerství. Kde ve vztazích číhá past? Kolik vztahových pastí si vlastně nastražíme sami? A jak vypadají? Například můžeme sami sebe přesvědčit, že nuda je ve vztazích obecně nevyhnutelná.
Proč jsou někteří lidé nespokojeni se svým životem? Proč stále opakují stejně nešťastné a nefunkční vztahy, proč se jim nedaří v zaměstnání, ačkoliv mají zdánlivě všechny předpoklady k úspěchu?
Revidované vydání Jungova pozdního díla, odrážejícího autorovo hluboké zaujetí západní myšlenkovou a náboženskou tradicí, ale také budoucností této tradice; čtenář v něm nalezne nejpodrobnější popis archetypu celosti a řádu – bytostného Já.