V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout .
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům.
Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás
stále neznají základní fakta.
Data, grafy a analýzy nás dennodenně obklopují a narážíme na ně v médiích i při hospodských debatách. Statistiky nám slouží jako nepostradatelná opora při orientaci ve světě, a přece je čím dál víc zpochybňujeme....
Alexandr Mitrofanov ve své nové knize popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech. Vysvětluje, proč je prakticky nemožné, aby v Rusku fungovala demokracie.
Terapeut, právník a mediátor Bill Eddy popisuje, jak nebezpečné a vysoce konfliktní osobnosti (HCP) získávají moc ve vládách po celém světě – a co mohou občané udělat, aby se tito lidé nedostali do úřadu.
Toto jsou pro demokracii nebezpečné časy. K překonání zloby a nevraživosti vůči politickým a kulturním elitám bude zapotřebí, aby mainstreamové politické strany, podobně jako jejich protějšky po celém světě, přehodnotily svou misi a svůj účel.
Kniha nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, ...