Svět poezie Petra Ligockého je vymezen gestem trvale přítomné laskavosti vůči ostatním i sobě, které se objevuje i ve sbírkách předešlých, zde však je umocňováno zkušeností hned několika generací.
Svébytné textové útvary sbírky Formaldehyd vybízejí k tomu být čteny znovu a znovu, vždy jinudy a jinak, jako by se snažily, aby jim bylo dobře porozuměno, zároveň se však důsledně vyhýbají jakékoli jednoznačnosti a stabilitě.
Havran patří mezi nejznámější básně v dějinách světové literatury. V originále vyšel The Raven (v přesném překladu Krkavec) poprvé 29. ledna 1845, veřejnost doslova ohromil a americkému básníkovi zajistil nesmrtelnost.
V básnické skladbě Onde nám autorka poodkrývá jakousi svoji osobní kabalu, v níž se významy slov mohou různě proměňovat na základě zvukových podobností, přeskupovaných písmen nebo etymologického původu.
Města nejsou jen bydlištěm lidí, jsou také domovem zvířat, ptáků a rostlin. Právě těm je věnována třetí sbírka Marie Iljašenko (nar. 1983), doprovázená ilustracemi ukrajinské výtvarnice Mariko Gelman
Kniha pro všechny, kteří mají rádi filmové fantazie Tima Burtona. Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a podivuhodných postaviček trudného vzezření i údělu. Všechny bytosti zpodobňují Burtonovy ilustrace.
Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.
Druhý svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky: - Dávné proso, 1981 - Naděje s bukovými křídly, 1983 - Odlévání do ztraceného vosku, 1984 - Kdo pije potmě víno, 1988 - A znovu láska, 1991.