Rozhovor o hledání kořenů v tradicích a mystice legend rodného kraje a o pokoře k Božímu veškerenstvu s fotografickou esejí o obrazech světa viděných jako mapy nebe i země.
Kniha přináší výběr textů z 68 deníků, které si fotograf Josef Koudelka (* 1938) vedl v průběhu posledních 51 let. Doplněn je přetisky dvojstránek rukopisů deníků a dosud nepublikovanými fotografiemi.
U dveří pařížského domu stárnoucího malíře se jednoho dne objeví mladá žena. Oficiálně proto, aby slepému Edgaru Degasovi pomohla uspořádat jeho sbírku písemností a uměleckých
děl.
Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Tvorba Jiřího Příhody z 80. let 20. století dosud nebyla systematicky zpracována, přestože právě v tomto období autor artikuloval základní výtvarné postoje, které později rozvinul v rámci své mezinárodně uznávané umělecké praxe.
Výbor textů výtvarníka, grafického designéra, publicisty, editora, kurátora, spisovatele, docenta UMPRUM, nehrajícího člena skupin Jasná páka a Hudba Praha a spoluzakladatele tajného hudebního sdružení Pornografičanka Karla Halouna
Jen málokterý současný umělec vzbuzuje takovou zvědavost jako Banksy: britský tvůrce street artu, který se stal globální celebritou, povýšil práci se šablonami a barvami ve spreji na společenskou a politickou výpověď, jež přesahuje svět umění.
Kniha pojednává o vzájemném vztahu dvou významných umělců sochaře Otto Gutfreunda (1889 – 1927) a architekta Otakara Novotného (1880 – 1959), které spojovalo nejen přátelství a rodinné vazby, ale i vztah k Praze, do jejíž podoby se oba zapsali.
Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha představuje průřez malířským dílem od počátků na AVU až po poslední dny umělcovy existencence.
Napsala jsem 101 kratičkých příběhů ze svého života, které vám nyní předkládám. Střípky z dětství, šílenost puberty, naivní představy o práci u divadla, cestu na světová jeviště, půtky s podprůměrností i pomoc velkorysých.