Nejprodávanější tituly v roce 2026
umění a architektura

Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).

Malířské a kreslířské dílo Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898-1963) bylo omezeno necelými dvaceti lety aktivní tvůrčí činnosti, ale na české meziválečné scéně patřilo k nejosobitějším projevům „nových realismů“.

Autobiografický text historičky fotografie Anny Fárové, který poprvé vyšel v rámci obsáhlejší knihy Dvě tváře. Toto samostatné vydání je doplněno desítkami unikátních fotografií, mimo jiné od Henriho Cartier-Bressona, Josefa Koudelky,Inge Morathové, ...

Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.

Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.

Monografie Magdaleny Jetelové je první publikací, která shrnuje dosavadní dílo této světově uznávané umělkyně, české rodačky.

Malá kniha představuje soubor autobiografických, deníkových a úvahových textů a poznámek Miloslava Mouchy (nar. 1942), význačného českého malíře a grafika, žijícího od konce 60. let ve Francii.

Nikola Márová se stala hvězdou své generace a neochvějnou stálicí baletního souboru pražského Národního divadla, na jehož vrcholu coby primabalerína stála téměř dvacet let.

Výbor textů výtvarníka, grafického designéra, publicisty, editora, kurátora, spisovatele, docenta UMPRUM, nehrajícího člena skupin Jasná páka a Hudba Praha a spoluzakladatele tajného hudebního sdružení Pornografičanka Karla Halouna

Příběh Wolfganga Beltracchiho je strhujícím popisem jeho života a zároveň šokujícím odhalením o tom, jak funguje trh s uměním.

Jen málokterý současný umělec vzbuzuje takovou zvědavost jako Banksy: britský tvůrce street artu, který se stal globální celebritou, povýšil práci se šablonami a barvami ve spreji na společenskou a politickou výpověď, jež přesahuje svět umění.

Michaela Bartoňová patří k nejprogresivnějším umělcům loutkového divadla. Neustále překvapuje svou kreativitou i experimenty, v posledních letech zejména na poli digitálního loutkového divadla.

Ač malíř a grafik Jaroslav Králík (1924–1999) vládl osobitým a inovativním stylem, přesto jeho dílo doposud zůstává širší veřejnosti spíše neznámé.

Lovci a sběrači jsou knihou rozhovorů o lásce k umění. Vybrali jsme jedenáct českých sběratelů, kteří se rozhodli budovat sbírky uměleckých děl. Jejich cesty a motivace jsou různé, všechny ale spojila ochota otevřeně o zkušenostech a vizích mluvit.

Sto let od narození Karla Malicha (1924–2019) reviduje a sumarizuje historik umění Karel Srp poznání jednoho z nesmrtelných českého umění.

Kniha se věnuje poválečné tvorbě českého malíře, sochaře a teoretika Emila Filly (1882–1953) a jeho vztahu k čínskému umění a komunistické ideologii. Eagle Rips Eagle. Emil Filla, Chinese Art and Totalitarian Phantoms

Kniha doprovázející výstavu v Galerii výtvarného umění v Chebu, představuje dění na Akademii výtvarných umění v Praze v období tzv. normalizace.

Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha představuje průřez malířským dílem od počátků na AVU až po poslední dny umělcovy existencence.

Pražské metro nemělo být jen dopravním prostředkem. Před 50 lety se díky této stavbě pod městem otevřel prostor s potenciálem naplnit myšlenku modernistů o schopnosti umění kultivovat člověka.