Monografie známého architekta Zdeňka Lukeše a fotografky Ester Havlové, která pojednává o Šupichových domech, které se nachází na rohu Štěpánské ulice a Václavského náměstí v Praze.
Kontroverzní dílo a osobnost kroměřížského rodáka a nejvýznamnějšího českého architekta druhé poloviny 20. století představuje obsáhlá monografie k jeho nedožitým devadesátinám.
Publikace je věnována zákulisí práce sportovního architekta. Vybrané stavby architekta Miloše Kopřivy, které vznikly v období 1974–2024 jsou na příbězích, které tuto činnost doprovázely, doplněny společnými i samostatnými projekty Hynka Fetterleho.
Unikátní trojjazyčná publikace v luxusním provedení z pera významých architektů pojednává o záchraně a památkové obnově letohrádku Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov.
Kniha pojednává o stavbách, které už v Luhačovicích nenajdete. O zmizelých stavbách, jejich architektech, stavitelích, obyvatelích a návštěvnících v Luhačovicích.
Jak dnes vystavovat architekturu a jaký je význam a přínos těchto výstav? Na tyto otázky nabízejí rozdílné odpovědi čtyři desítky českých i zahraničních teoretiků, kurátorů, architektů a umělců, kteří se tématem dlouhodobě zabývají.
Český překlad proslulého díla o českých hradech z poloviny 19. století. Obsahuje vysoce kvalitní reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvláště ceněno.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
Texty historika umění Petra Kováče doplňují studie nejvýznamnějších znalců evropského umění 12. a 13. století z České republiky, Francie, Německa a USA. Kniha obsahuje také antologii středověkých dokumentů, které se týkají stavební a umělecké praxe.
Publikace představuje téma žen v architektuře druhé poloviny 20. století jak z hlediska dějin architektury, tak v mezioborových souvislostech z pohledu sociologie, obecných dějin a genderových studií.
Práce předkládá komplexní dějiny architektury 20. století a přináší neidealizovaný pohled na vývoj západní architektury od roku 1918 až do současnosti.
Fotograficky výpravná publikace na bezmála tří set stranách důsledně mapuje vznik pětatřiceti tunového mikroměsta z betonu & oceli, které vzdává hold odvážné, veřejností ovšem často zatracované architektuře československé minulosti.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
