Vzpomínky, texty a rozhovory
Kniha vyšla u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality.
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.
Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity,
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Nebudu nikdy dobrým teologem, pokud budu jen studovat názory jiných, psát vybroušené rešerše a nikdy nepocítím žízeň živé bytosti po Bohu. Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu.
Filosofická kniha chce být především zaujatým politickým zákrokem v palčivé otázce, jak přetvořit levicový, antikapitalistický projekt ve věku globálního kapitalismu a jeho ideologického přívěsku, liberálně-demokratického multikulturalismu.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.