Autoři, kteří řadu let mapují bezpráví, kterých se dopouštěl komunistický režim, v této knize přicházejí s dramatickým příběhem dvou kněží popravených v padesátých letech: Jana Buly a Václava Drboly.
Mnoho lidí říká, že netuší, jak by se měli modlit. Oficiální modlitby jim jsou cizí a modlitba vlastními slovy jim činí potíže. Právě pro ně je tato sbírka modliteb, jež mají přirozený a vroucí jazyk a zároveň se týkají každodenních problémů.
Autor v této bohatě ilustrované knize nabízí čtenářům text, který je může doprovázet po celou dobu přípravy na první svatou zpověď. Vede dialog s dětmi, ptá se na jejich zkušenosti, nabízí jim své názory, vysvětluje úryvky z Písma svatého.
Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství.
Může se člověk o Bohu bavit jako o všem ostatním? Je možné napřed mluvit o výsledcích Ligy mistrů, pak o Bohu a nakonec o předpovědi počasí? Brilantně napsaná „evangelizační anti-pomůcka“ .
Neteř hlavy scientologické církve Davea Miscavige, vyrůstala uprostřed této kontroverzní a mocné organizace. V jedenadvaceti letech se od církve odvážně odpoutala a riskovala všechno, co kdy měla a milovala, aby scientologii jednou provždy opustila.
Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí
zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské
(neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající
zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně.
Tento soubor podnětných esejů vynikajícího anglického prozaika Grahama Greena vyšel česky již v roce 1970 péčí nakladatelství Vyšehrad. Naše nové vydání dávno nedostupného titulu zpřístupňuje i původně vynechané texty.
Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.
Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv.
Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.