Nejprodávanější tituly v roce 2026
společenské vědy

Publikace mapuje osudy významných českých básníků a spisovatelů, kteří měli často společný osud: pro svůj důraz na duchovní rozměr člověka a pro své odmítnutí levicové ideologie byli umlčeni a odsouzeni k zapomenutí (Zahradníček, Florian, Deml, ad.).

„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.

Kniha vám přináší základní chronologicky řazený vhled do vývoje českých médií na pozadí obecně charakterizovaného historického kontextu ve světě a v českých zemích.

Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.

Mikrobiolog Ivan Málek patřil mezi nejvýznamnější představitele ČSAV v padesátých a šedesátých letech 20. století a podílel se výrazným způsobem na formulování vědní politiky v Československu.

Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.

Kniha shrnuje vývojové trendy a změny, které nastaly v naší společnosti na přelomu minulého a současného tisíciletí v různých oblastech a sférách života lidí a to z hlediska různých věkových skupin.

Lidská víra významně ovlivňuje činnost politických stran, církví, ekologických organizací i vědeckých skeptiků. Víra je emocionální stav, díky kterému jednáme podle psychologie davu. Kniha se zabývá psychologickými a sociologickými aspekty lidské víry.

Kniha je určena pracovníkům profese sociální práce, včetně sociální práce ve zdravotnictví, a studentům sociální práce a zdravotnických oborů. Soustředí se na základní otázky sociální práce ve zdravotnictví, která má u nás mnohaletou tradici.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.

Autor se věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde však jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů, číselná schémata.

Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu.

Edice několika převážně drobných spisů o ženství a genderových vztazích z období mezi koncem 17. a koncem 18. století.

Publikace se zabývá se problematikou internetového poradenství v právním rámci a v rámci sociálních služeb, metodikou práce, standardními i specifickými postupy při poskytování služby, stejně jako v této oblasti nezbytnými technickými požadavky.

Proč se zvětšuje propast mezi Mexikem a USA? Kde se berou miliony nelegálních pracovníků z Mexika? Proč mají překupníci drog vlastního svatého? I na tyto otázky hledá autor ve své publikaci odpověď.

Kniha aktualizuje empirické poznatky z předchozí publikace autorského týmu - (Ne)rovné šance na vzdělání, vzdělanostní nerovnosti v České republice (Academia, 2006) a doplňuje důležitá témata, která v této knize chyběla.

Tato kniha se snaží prostřednictvím historických a sociologických analýz ukázat, proč tomu tak je a jaké to má společenské a kulturní důsledky.

Ojedinělá publikace uznávaného českého autora seznamuje se základními otázkami i technikami mocenské a politické praxe při řízení celospolečenských záležitostí v prostředí moderní, masové společnosti.

Kniha Jana Konfršta nabízí čtenáři zcela obyčejné úvahy, které jistě v různých dílčích souvislostech napadnou snad každého z nás. Přesto nás zavádí do jiného světa. Do světa i námi zřídka vyslovených úvah, nepostrádajících čistotu.

Životní příběhy účastníků protestů proti okupaci Československa v roce 1968 ze zemí Varšavské smlouvy ožívají v obsáhlém souboru rozhovorů, který edičně sestavil Adam Hradilek.