Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik.
Příběh této jedinečné historické mystifikace začíná přesně tam, kde skončila předchozí kniha 1938 Věrni zůstaneme - tedy v noci 30.září, těsně předtím, než zazněly první výstřely války o Československo.
Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech.
Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.
Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako
astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně
pohybu planet...
Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa.
Gildas (či Gilda, kol. 500–570) byl britonský klerik. Učenost a literární styl mu vysloužily přídomek Sapiens (Moudrý). Jeho spis v latinském originále známý pod názvem De excidio et conquestu Britanniae (O zkáze a dobytí Británie).
Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.
