Nejprodávanější knihy v roce 2026
česká společnost a politika

Předkládaný výbor představuje literárního kritika a překladatele Josefa Vohryzka (1926–1998) jako kritického myslitele o povaze komunistického režimu, o české a slovenské společnosti ve společném státě a po jeho rozpadu.

Kniha se zabývá různými aspekty více než dvacetileté přítomnosti Sovětské armády v Československu v letech 1968 až 1991.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.

Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky.

Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala slaví v roce 2020 své osmdesáté narozeniny.

Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek?

Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.

„Tak pravil Našinec“ se nevěnuje dění první světové války, ale jeho vlivu na společnost, dobovým zajímavostem a událostem, jež českou veřejnost bavily či pobuřovaly.

Nejhlubší sonda do historie i současnosti našich klášterů a do dosud tabuizovaného života lidí v nich.

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení.

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.

Tento příběh v mnohém mění stereotypní představu, kterou má veřejnost o Miloši Zemanovi.

Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.

Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu.

Kniha autorů (Tomáš Kostelecký, Renáta Mikešová, Markéta Poláková, Daniel Čermák, Josef Bernard, Martin Šimon) představuje systematickou analýzu prostorových vzorců politických orientací obyvatel a jejich změn v čase.

Publikace Paradigmata moderní kulturní politiky mapuje a kriticky zkoumá formou kolektivní monografie myšlenkové modely, metodologické přístupy a názorové proudy, jimiž je v posledních desetiletích obohacováno myšlení o kultuře.

Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.

Česká společnost zažila v letech 2002 až 2012 řadu událostí a změn. Podobné události a změny však probíhaly i v ostatních evropských státech.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.