Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.
Autoři, kteří řadu let mapují bezpráví, kterých se dopouštěl komunistický režim, v této knize přicházejí s dramatickým příběhem dvou kněží popravených v padesátých letech: Jana Buly a Václava Drboly.
Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince.
Hlásil se Jan Hus vědomě k tradici kacířských buřičů, jak se zdá napovídat titul této knížky? Anebo je skutečnost, jež vysvítá z jejího textu, nejen složitější, ale také sympatičtější?
Poprvé přeloženo z latinského originálu.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
Metafyzické příběhy jsou výmluvným svědectvím, že Eduard Tomáš je nejen znalcem, učitelem a praktikem jógové filozofie, ale i neméně zdatným a úspěšným beletristou. Tomášovy příběhy překvapují svižností, vyvážeností stylu a bohatým dějem.
Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství.
Zápisky a krásách, úskalích a hlubinách i nekonečných prostorách kterými prochází muž, který se rozhodl pro povolání Sluhy Božího.
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
Tematicky uspořádaný soubor duchovních statí, pojednání a reflexí autora z let 2008 – 2009. O cestě jógy, o mém setkání s Mistrem a obyčejném životě, který se mi stal dharmou...
Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
Práce podává ucelený obraz svébytného biologického myšlení velkého básníka a přírodovědce. Věnuje se dobovému i biografickému kontextu Goethova přírodovědného bádání, jeho vědeckému stylu i přírodovědcům, kteří goethovskou přírodovědu dále rozvíjeli.