Jeden z prvních příběhů ze světa skřítků muminů, bambulů, hatifnatů, fififjonek a jiných tvorečků. Navíc ozvláštněný všelijak tvarovanými výseky do stránek, jimiž lze spatřit něco nečekaného, podivuhodného. Zkrátka tahle knížka bude děti bavit!
Půjdeš na horníka, vyděláš hodně peněz, dostaneš od šachty deputátní uhlí a dřevo, budeš se mít dobře. S tímto mnohdy naivním názorem přicházela v minulosti spousta mladých lidí za vidinou vyučit se horníkem a jít pak pracovat do dolů.
Kočka Míca ve dne odpočívá nebo hlídá dům, ale večer vyráží někam ven. Pár dní o sobě nedala vědět, a tak ji všichni hledali. Nakonec ji tatínek našel ve své dílně. A nebyla tam sama. Přivedla na svět sedm malých koťátek.
Máša má draka, co vypadá jako rogalo. Já mám draka, co vypadá jako drak. Vyráběla jsem ho s tatínkem. Je z papíru. Tatínek? Ne, ten drak. No. A pak zafoukal vítr a drak i já jsme letěli… Radek Malý, který o tom napsal, to snad musel sám zažít.
Rodinný domek na okraji města v sobě dodnes nese děsivou pachuť masakru. Stopy po sekeře, která kdysi ukončila životy manželského páru, jako by byly vryty hlouběji než jen do samotných zdí. Viník sedí za mřížemi. Jenže minulost se vrací.
Léto jsou borůvky, bouřky a rybníky. A když přijde podzim a zima, kousek léta nám zůstane aspoň doma ve skříni, v písku v sandálech, ve žluté pastelce a v břiše nafukovacího krokodýla.
Toto je román o rodině, paměti a návratu. Mnohovrstevnatý příběh, v němž se prolíná realita s fantaskními prvky a osobní zkušenost s kolektivní pamětí.