Bába Bedla

Bába Bedla je silný a hutný příběh o několika dětech, které se našly pár dní před koncem druhé světové války, kdy český územím postupují "osvoboditelská" ruská vojska. Honza, Heike, Sofie a Vasja, byť každý z jiného tábora, všichni jen hledají bezpečí, a aby dokázaly přežít v lese, musejí se nejen naučit, jak se o sebe postarat, ale hlavně se jeden druhého držet. V tom všem je svérázně vede záhadná Bába Bedla, někdy Bába, jindy bedla, učí je, jak si obstarat jídlo, jak se plížit, jak se schovat, i jak je důležité vzájemné pochopení a pevná lidské pouta. Právě ten důraz na porozumění navzdory odlišnostem mi tu připadal obzvláště jedinečný a zásadní. Pilátová ho uchopila skrze Bedlino houbovství a s pomocí konceptu podhoubí téma propojenosti všech a všeho a vzájemného pochopení a přijetí rozvíjí hluboce a působivě. Vedle tematické bohatosti je kniha skvostná i po jazykové a výtvarné stránce. Pro děti od první třídy, nejlépe ke společnému čtení, pro samočtenáře třeba od osmi let.

(A. z Letné)

Bába Bedla je nejnovější knihou Markéty Pilátové, kterou budou čtenáři dětské literatury znát pravděpodobně hlavně díky jejím gorilím příběhům vydávaných nakladatelstvím Novela bohemica (Gorilí táta, 2013; Co vyprávěla gorila, 2019; Gorilí táta v Africe, 2021). V příběhu odehrávajícím se v českých lesích na konci druhé světové války se probouzí bába Bedla - magická bytost, která se zjevuje tehdy, když děti v nouzi potřebují její pomoc. Postupně spojuje cesty dvou německých dívek, jednoho českého chlapce a mladého ruského vojáka a ukazuje jim, že nezáleží na národnosti ani na tom, zda jsou na straně vyhrávajících či prohrávajících, pokud budou držet pospolu, budou vnímat, co se kolem nich děje a budou využívat nabízené pomoci přírody, budou silnější a vše půjde snáze. Což je rozhodně myšlenka, kterou bychom obzvláště teď měli v hlavě nosit všichni.

Kniha mě na první pohled zaujala originálními snovými ilustracemi Martiny Trchové a jakmile jsem si přečetla prvních pár vět, věděla jsem, že si knihu budu brzy muset přečíst celou.

„Bába Bedla si sedla. A pak si lehla. Byla hrozně unavená. A stará. Byla prastará. Byla bába a byla houba. Jak se jí zrovna chtělo. Ale obojí být nemohla. To zase ne. Dneska by byla raději houba. To stálo míň námahy.“

Knihu s radostí doporučuji všem rodičům, jejichž děti už jsou přejedené klasických pohádek a chtějí se pustit do něčeho reálnějšího, ale přesto stále magického. Příběh je velmi čtivě napsaný a dobu konce války popisuje s citlivostí vhodnou pro dětské čtenáře.

-MV