První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest. Nucená plavba posledního českého panovníka Karla na
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Třetí, výrazně upravené a aktualizované vydání Dějin Kanady přináší ucelený přehled vývoje její společnosti od příchodu původních obyvatel až po palčivé otázky dneška.
Za hlavní impulz k této knize lze považovat střety mezi „antikomunisty“ a „revizionisty“, především jeho poslední, nejsilněji amplifikované dějství v létě 2020.
Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století.
Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského. V
Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794.
Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo.
