Ve své třetí básnické sbírce se Šárka Hampeisová opět představuje jako básnířka, které dokáže najít poezii i v rytmu všedního dne. Tam, kde si ostatní stěžují na únavu (těla, mysli, vztahu), tam ona přichází s pozitivním pohledem.
Robert Bly, americký básník, esejista a autor „Železného Jana“ v této útlé knížce shromáždil svá čtení z let 1971 a 1983 věnovaná jungovskému konceptu stínu, která doplňuje rozhovor s Boothem a esej o poezii Wallace Stevense.
V básnické sbírce se mísí vzpomínky na rodiče, elegie na přátele, variace na Vergiliovu Aeneidu či na středověkou irskou a moderní francouzskou poezii – básníkův hlas ustavičně rozmlouvá s jinými hlasy a básně dávají prostor životům druhých.
Muž, běloch, 25 až 40 let, inteligentní, heterosexuál; se zálibou v hlasité hudbě a videohrách. Slušně zdraví a sousedi by do něj nic neřekli. Debutoval básnickou knihou A la these (2013), s níž sklidil značný ohlas.
Sbírka mysticky laděných básní v próze, inspirovaných zejména židovskou spiritualitou. Text má charakter vyznání milovanému protějšku a společné pouti muže a ženy za dosažením vhledu do Bytí zároveň.
Kalamajka, mik, mik, mik, Šla Nanynka do zelí, Jede, jede poštovský panáček, Když jsem já sloužil – vaše dítě si může zahrát a zazpívat oblíbené lidové písničky.
Lukáš Pavlásek se ve své nové knize Racek a moře představí v nečekané poloze
romantického básníka a pozorovatele. Na svých cestách za prací komika si fotí svět
kolem sebe a hlavně píše básně.
Ve své druhé básnické knize se Jan Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, rozbíjí stěny mezi různými světy skutečnými a neskutečnými až tam, kde toto rozdělení přestává dávat smysl.
Poezii docenta Emila Caldy lze zařadit ke tvorbě hravé, ironické, perziflážní, v tradici například „anarchopoezie“ Josefa Macha, Františka Gellnera, nedávno byly zveřejněny podobně laděné básně Jaroslava Haška.
