Mezi nejznámější básnické skladby Allena Ginsberga patří vedle Kvílení i Kadiš, velkolepý žalozpěv na básníkovu zesnulou matku, jejíž duševní choroba silně poznamenala jeho dětství a dospívání.
Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů Leonarda Cohena nazvaná Plamen sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však velký kanadský písničkář a básník výrazně podílel.
Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.
Básnická kniha Viktor je v jistém slova smyslu sebevražedná – Kamil Bouška v ní plnou vahou svého autorského já masakruje obraz básníka jako empatické niterné bytosti a ušlechtilého komentátora světa.
Ewald Murrer publikuje střídmě, jeho básním je vlastní tlumená atmosféra a uměřenost ve výrazu. Jeho texty bez vazby na konkrétní čas a prostor jsou obrazy, v nichž se prolínají spatřené detaily a výjevy s vytříbenými představami stvořenými imaginací