Kniha nabízí první ucelený pohled na dynamický vývoj uměleckých výstav v českých zemích 19. století a na jejich roli v procesu formování moderního umění a umělecké veřejnosti.
Osobnost Minky Podhajské zůstávala doposud mimo hlavní zájem o výtvarnou tvorbu žen počátku 20. století, možná i proto, že polovinu života prožila ve Vídni, kde se narodila a získala výtvarné vzdělání.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Různorodá a malá blízkovýchodní země Izrael svým významem přesahuje představivost mnohých. Na více než stovce uměleckých fotografií dokumentaristy Karla Cudlína, které vznikaly v průběhu třiceti let, ...
Třídílné Dějiny animace jsou v současnosti nejrozsáhlejším a nejhlubším textem svého druhu. Druhý díl se zabývá desetiletími následujícími po zlatém věku animace, nejistým obdobím, kdy televizní série zastínily celovečerní filmovou tvorbu.
Dokumentární divadlo zažívá ve 21. století období velké popularity a rozvoje. Větví se a prolíná do jiných, tradičních i novátorských divadelních forem.
Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky jsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“.
Autorka vychází ze své zkušenosti světelné designérky i návštěvnice muzeí a galerií a ukazuje, jak světlo ovlivňuje atmosféru i interpretaci výstavy. Zdůrazňuje potřebu jeho promyšlené integrace do architektonického a kurátorského uvažování.
