V bohatě ilustrované knize s výrazným grafickým stylem čtenář nalezne analýzu nejpozoruhodnějších hraných i animovaných polských filmů a dokumentů a také představení klíčových tvůrců a tendencí.
Je studium ilustrace a grafického designu dobrou průpravou do života v době, kdy stojíme tváří v tvář řešení výzev, jakými jsou klimatická změna, prohlubování propasti mezi bohatými a chudými skupinami obyvatel a omezování lidských práv?
Magické příběhy magické Prahy.
Víte, že Profesní dům na Malostranském náměstí skrývá zapomenutou rotundu a otisk záhadné šestiprsté ruky?
Víte, kam uložil rabi Löw Golema, který nemá vlastní myšlenky, ale plní ochotně příkazy svého pána?
První monografie českého sklářského sochaře Martina Janeckého (1980) pojímá a do globálního kontextu zasazuje jeho tvorbu vzniklou po roce 2010. Prezentuje jej jako autora soustředěného
na výsostné téma portrétu.
Přesný chronologický rejstřík prací s fotodokumentací, technickými údaji, životopisnými
a rozhovorem sochařky s historičkou Ivou Mladičovou.
Samostatná publikace, která volně navazuje na titul Milada Othová, Snad je to tak.
Kniha Proměny maskulinit je trans-žánrovou antologií propojující pestrou mozaiku přístupů a cest k tématu maskulinit na osobní, umělecké, filozofické i vědecké rovině.
Kniha je součástí dlouhodobého výzkumu Lannovy sbírky skla v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, kterou Vojtěch Lanna – jeden ze zakladatelů a nejvýznamnějších mecenášů muzea – věnoval instituci v roce 1906, čímž ji povýšil mezi přední evropské sbírky
Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů.
Bára Mrázková se v knize Yellow Box, která vychází z její dizertační práce, zaměřuje na materiální a ekologické pozadí digitálního obrazu. Propojuje zde problematiku algoritmické fotografie, těžby vzácných minerálů a infrastruktury technických obrazů
Kniha Duše soustruženého dřeva přibližuje život a dílo Antonína Hepnara, jenž dokázal pomocí soustružení dřeva vytvořit jedinečné předměty denní potřeby, jako jsou mísy, vázy, podnosy, osvětlovací tělesa...
Díky poutavé kombinaci osobních příběhů, kritické (auto)teorie a exkurzů do dějin umění a sex práce lze považovat Pracující dívku za zásadní dílo současné feministické teorie umění.
Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.
