Osobnost Minky Podhajské zůstávala doposud mimo hlavní zájem o výtvarnou tvorbu žen počátku 20. století, možná i proto, že polovinu života prožila ve Vídni, kde se narodila a získala výtvarné vzdělání.
Objevná monografie badatelů v oblasti výtvarné kultury mapuje zlatou éru československé ilustrace, kdy po létech stalinistického socialistického realismu začaly do vizuální tvorby pronikat nejprogresivnější postupy.
V legendární Factory se pravidelně scházela
společenská a kulturní smetánka té doby, od
Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie
Sedgwickovou či Boba Dylana.
Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Různorodá a malá blízkovýchodní země Izrael svým významem přesahuje představivost mnohých. Na více než stovce uměleckých fotografií dokumentaristy Karla Cudlína, které vznikaly v průběhu třiceti let, ...
Třídílné Dějiny animace jsou v současnosti nejrozsáhlejším a nejhlubším textem svého druhu. Druhý díl se zabývá desetiletími následujícími po zlatém věku animace, nejistým obdobím, kdy televizní série zastínily celovečerní filmovou tvorbu.
Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.
Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky jsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“.
Po více jak dvaceti letech se čtenářům dostává do roky přepracované a doplněné vydání publikace. Zveme Vás k procházce minulostí i přítomností Prahy 5, slavných staveb jako svědků minulosti i jako ukázky nejnovější tvorby.
Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.
Rozsáhlá publikace Jaroslava Riedela Česká rocková alba. Zákazům navzdory (1969–1989) mapuje třiaosmdesát hudebních alb, která vznikla mimo oficiální vydavatelství a mnohá z nich totalitnímu režimu navzdory.
První monografie Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa padesátých až osmdesátých let, čerpá z rozsáhlého souboru autorových prací, které po jeho smrti věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jeho žena.
Kniha zpracovává čtivým, ale zároveň poučeným způsobem život a dílo skladatele a klavíristy Dmitrije Šostakoviče, který sehrál zásadní roli ve vývoji evropské hudby a hudební kultury minulého století.
Vydejme se po stopách vily Lanna a objevme, že není jen výjimečným architektonickým skvostem, ale také významným dějinným symbolem Prahy i tohoto státu, s jehož osudy se několikrát protnula.
