Mladá novinářka Alice Bergerová opouští kvůli sporům s kolegy slibně rozjetou kariéru i svůj moderní pražský byt a ocitá se v Juratově, malém městečku, kde se na první pohled zastavil čas.
Ištván Jeseter se narodil jednoho zářijového odpoledne v tramvaji číslo 17 ze špatně vyrešeršovaného novinového článku – jeho otcem je nepokrytá lež a matkou mizerná novinářská práce.
Lidé válku o svůj svět definitivně prohráli. Stali se otroky, lovnou zvěří, chovným dobytkem nových pánů – upírů, nestvůr, psychopatických bohů, démonů a dalších tvorů, pro něž není v žádném lidském jazyce jméno.
Minulost naší rodiny nás ovlivňuje, i když ji neznáme
Ludmila, Amálie, Věra. Tři ženy, které kromě samotářství spojuje i rodinné tajemství, z něhož zná každá jenom střípek.
Román o touze po lásce rodiče a odhodlání jí dosáhnout, ať to stojí cokoliv. Třiadvacetiletá Simona, které všichni říkají Símka, žije s mámou v domě po babičce.
Likvidace zastupujícího říšského protektora Heydricha bývá považována za jeden z nejodvážnějších činů nejen v kontextu československého odboje, ale celé druhé světové války. Román Smrt na kůru ukazuje přípravu k likvidaci nacistického smrtihlava.
Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.
Něčí zpověď může pro jiného znamenat prozření. Po ztrátě baletní kariéry a odcizení se s rodinou Ester trpí nedostatkem sebedůvěry. Své problémy řeší hladověním a celkovým nezájmem o dění v protektorátě. K osobním tragédiím se brzo přidává i hrozba totálního nasazení.