Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2026
poezie

Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.

Veršovaná knížka Deset malých slanečků je vtipnou a svéráznou parafrází na známý popěvek Deset malých černoušků.

Druhý svazek autorova knižně vydaného básnického díla pro dospělé zahrnuje sbírky: - Dávné proso, 1981 - Naděje s bukovými křídly, 1983 - Odlévání do ztraceného vosku, 1984 - Kdo pije potmě víno, 1988 - A znovu láska, 1991.

Kdo že napsal v 90. letech hvězdnou Odysseu v homérské starořečtině? Byl to Jan Křesadlo, jenž se prvního řecko-českého vydání v roce 1995 už těsně nedožil. I takové skvosty skýtá česká literatura.

Básně J. H. Krchovského (nar. 1960), jednoho z nejvýraznějších tvůrců vzešlých z pražského undergroundu, se staly kultovními a některé doslova zlidověly.

Mami oslovujeme a voláme první osobu svého života.

Svět poezie Petra Ligockého je vymezen gestem trvale přítomné laskavosti vůči ostatním i sobě, které se objevuje i ve sbírkách předešlých, zde však je umocňováno zkušeností hned několika generací.

Již třetí výběr českých a slovenských haiku od třiceti šesti autorů v mnohém ohledu dokazuje, že se haiku v našem prostoru dokonale zabydlelo.

V básnické skladbě Onde nám autorka poodkrývá jakousi svoji osobní kabalu, v níž se významy slov mohou různě proměňovat na základě zvukových podobností, přeskupovaných písmen nebo etymologického původu.

ZNAMENÍ je druhá sbírka textů Kateřiny Pokorné, kterou znáte ze sítí pod nickem @svojost. „Každý znamení přichází jinak. Jedno tiše a jiný velkým třeskem. Jak ho uneseme, záleží na nás. Tohle znamení něco váží, neste ho lehce.