Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Jungovo zásadní a dosud nepublikované dílo, které vrhá nové světlo na původ jeho psychologických teorií. Znalci je nazývají „klíčem“, nebo dokonce „nukleárním reaktorem“ Jungova díla.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer
představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto
předchůdce objektivní reality.
Novoplatonik Proklos (412-485) byl jedním z největších pozdně
antických helénských filosofů. Významně ovlivnil středověkou, renesanční i německou klasickou filosofii, přesto však v českém prostředí zůstává
takřka neznámý.
Historický úvod do filosofie od profesora dějin filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kniha se snaží srozumitelným způsobem poskytnout na minimální ploše maximum informací, a to od nejstarších dob až po osvícenství.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
Po svazcích IV (Velký roman) a I (Mea) vychází již třetí svazek Sebraných spisů filosofa Ladislava Klímy. Svazek Hominibus obsahuje 379 nevýlučně filosofických, nýbrž i milostných, žebravých, pijáckých a jinak „příležitostně“ prožitých listů.
Nevelký počet podrobně zpracovaných hesel podává kompaktní přehled vrcholné středověké filozofie s její prehistorií v antice a s ohlasy v novověké filozofii až do současnosti.
Kafku už jsme viděli tolikrát. A i když jsme ho možná nikdy nečetli, jeho černobílý portrét nás
stejně někde potká: na hrnku, magnetu, deštníku…
Jak ale vyprávět o Kafkovi jinak? Co ještě říct o někom, o kom už bylo řečeno tolik?
V očích moderních lidí jsou hereze považovány za přežitek z dob dávno minulých – něco, s čím se církev již nemusí potýkat. Henryk Pietras SJ dokazuje, že to tak samozřejmé není.
Kognitivně-behaviorální psychoterapeut Donald J. Robertson poutavě vypráví o životě filozofa, který se vyhýbal hmotným požitkům a s obdivuhodnou nezlomností si stál za svým i tváří v tvář kontroverzím.
