Argumentačně sevřené a myšlenkově subtilní, psané ve druhé půli roku 1934, tvoří přehlížené jádro písemného odkazu aktivistky a myslitelky Simone Weilové (1909–1943) a zasluhují včlenit do nejužšího kánonu klasiků politického myšlení.
První český překlad méně známého díla jedné z nejvýznamnějších osobností evropské politické filosofie 19. století je doplněn obšírnými komentáři Ivo Budila, Jana Kellera a Gertrudy Himmelfalberové.
18. prosince 1728 vyšel Druhý díl Bajky o včelách. Na rozdíl od Prvního dílu nešlo o kompilací rozličných textů různých žánrů, jejichž sepsání by trvalo čtrnáct let.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Kafku už jsme viděli tolikrát. A i když jsme ho možná nikdy nečetli, jeho černobílý portrét nás
stejně někde potká: na hrnku, magnetu, deštníku…
Jak ale vyprávět o Kafkovi jinak? Co ještě říct o někom, o kom už bylo řečeno tolik?
Příběh nás přenese do druhé poloviny 30. let mezi žižkovské pavlače a vinohradské dvorky.
Malý kamelot Karlík se nakazí novinářským zápalem Mileny Jesenské a během jednoho
podzimního dne se stane jejím nečekaným pomocníkem.
Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
