Nejprodávanější knihy v roce 2026
společenské vědy

Sborník obsahuje příspěvky ze semináře Volby 1946: iluze a realita a Česká politická pravice a krize demokracie 30. let, pořádaných v roce 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, který je věnován stále živým otázkám naší i evropské minulosti.

Svazek obsahuje dva eseje Milana Kundery: "Kdo je to romanopisec" a "Nechovejte se tu jako doma, příteli". Jejich společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem.

Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.

Sborník studií z pera předních českých badatelů (Král, Petříček, Čermák, Putna, Kalivoda a další) se pokouší o zmapování zdrojů básnické inspirace v jednotlivých evropských i mimoevropských kulturách.

Jedná se o historikův pohled na vývoj samosprávy v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, roli konkrétního občana při vytváření občanské společnosti, vytváření nového správního modelu státu.

První díl třídílného projektu poskytuje základní fakta a údaje o složení, organizaci, výzbroji a výstroji ozbrojených sil Rakouska-Uherska v předvečer 1. světové války, ale i o prožitcích české společnosti na počátku tohoto konfliktu.

Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah?

Kniha se zabývá modelem společnosti založeném na společenském vlastnictví výrobních prostředků, jenž spojuje systém sofistikované koordinace ekonomických aktivit s přímou demokracií inspirovanou antickým Řeckem.

Svébytná scéničnost a zvláštní, neopakovatelná atmosféra místa plného protikladů inspirovala spoluautora úspěšného cyklu Šumná města ke knize o architektuře a o lidech, kteří vytvářeli či vytvářejí podobu i specifického "genia loci" Ostravy.

Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.