Stručné dějiny každého z nás: Osudy zaznamenané v genech

Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost – vlastně především o tu. Pátráme zde po ní jako v napínavé detektivce.
V první části knihy se autor zaměřuje na dějiny lidstva od prvních hominidů až po dnešního Homo sapiens, jak nám je odhaluje analýza lidské DNA získané z fosilních nálezů a ze středověkých i současných lidských ostatků. Lze shrnout, že vývoj lidstva probíhal mnohem složitěji, než jsme si ještě nedávno mysleli.
Druhá část knihy je zaměřena na otázku, kým dnes vlastně jsme a co výzkum DNA v jednadvacátém století odhaluje o rodinách, národech, rasách, o našem zdraví a psychologii, dokonce o celém našem osudu. Převažuje názor, že genomika nakonec zcela promění velkou část medicíny. S tím jsou ovšem spojeny problémy etiky využívání výsledků genomiky a ostatně i celé vědy.

Genomika se ubírá prudce vpřed. Každý týden jsou publikovány nové významné výsledky: objasňování podstaty dědičných chorob, poznatky o nových virech, o genech kulturních rostlin, ale zejména výsledky úprav genomů modelových organizmů dosažených metodou CRISPR-Cas9. Tato metoda zcela změnila možnosti praktického využití výsledků genomiky. Nyní stojíme před otázkou: jaká omezení si má lidstvo při používání výsledků genomiky uložit? Máme právo upravovat lidský genom? Nastala už doba genové terapie, tedy postupů nahrazujících vadné geny zdravými a plně funkčními? Dokázali bychom už cíleně, přesně a bezpečně upravovat lidský genom v buňkách embryí? Jestliže ano, jsou takové úpravy morálně přípustné? Jaké hrozby pro životaschopnost budoucích generací vytvářejí?
Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc.