Publikace pojednává o transformaci společenských věd v Československu v období od konce druhé světové války do začátku takzvané normalizace se zřetelem na jejich politickou roli, jak se prosazovala především v politickém vzdělávání.
Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci. Proto se tato kniha soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje
volně na trilogii zabývající se rudým totalismem
vydanou v nakladatelství Naše vojsko
v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým
událostem poválečného období vývoje české
společnosti.
Praha rudolfínská přivádí čtenáře do časů vlády Rudolfa II. (1576– 1611), kdy se Praha stává metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.
Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království.
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.
