Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, přináší unikátní příběhy a dramatické osudy obyčejných lidí v době husákovské normalizace.
Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen.
Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy.
Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB.
Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.
Kniha poutavě popisuje portugalskou objevitelskou epopej v Orientu, která započala na přelomu 15. a 16. století jako převážně obchodní podnik, ale vyústila v pokus vybudovat plnohodnotné osídlení na Šrí Lance.
Předkládané číslo časopisu „Soudobé dějiny“ v celkovém rozsahu 240 stran prezentuje v uceleném tematickém bloku šest statí soustředěných na středoevropské reflexe holokaustu.
