Dvanáctá básnická sbírka Vladimíra Martince přináší tiché, pozorovatelské verše, v nichž se prolíná prostá krása přírody s jemně ironickým odstupem i pokorným přemýšlením o smyslu psaní.
Komentovaný zrcadlový překlad nejznámějších básní Konstantina Biebla do němčiny, věnovaný Javánce z Prahy. Největší část vydání tvoří básně ze sbírky „S lodí, jež dováží čaj a kávu“ a pásmo „Nový Ikaros“.
Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností.
Tato sbírka byla sice sepsána v letech 2020 až 2025. Ale některé její básně sahají hluboko do minulosti. Jedná se zejména o básně „Mělník“ a „Bratislava“.