Nejprodávanější knihy nebo omalovánky za posledních 14 dní
světové dějiny

První velká a oceňovaná monografie našeho druhé prezidenta.

Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.

Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.

Aktualizované vydání nabízí ucelený pohled na vývoj norského státu od nejstarších dob až po současnost.
Sleduje období vikinské expanze postupnou christianizaci i dlouhé soužití s Dánskem a Švédskem, které zásadně formovalo norskou identitu.

Tato kniha je desátým dílem velkolepého projektu známého ruského prozaika Borise Akunina Dějiny ruského státu. Zajímavé je, že Akunin se původně proslavil dnes už legendárními detektivkami, které se odehrávají v epoše carského Ruska.

Na jaře 1940, zatímco válka na západě teprve začíná, otevřou Němci náborovou kancelář v Kodani, v Oslu, v La Haye a v Anvers.

V roce 2025 si připomínáme už osmdesát let od konce druhé světové války. Jaro roku 1945 bylo turbulentní dobou plnou protikladů a rozporů, což odrážejí i články, které najdete v Paměti a dějinách 1/2025.

Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...

Po předchozí publikaci věnované osadám a vesnicím na levém břehu Vltavy překračuje edice Zmizelá Praha řeku, aby slovem a zejména obrazem pojednala šest desítek lokalit jako Ďáblice, Háje, Hloubětín, Hostivař, Hrdlořezy, Chodov, Kobylisy, Michle aj.