Originálně ilustrovaná sbírka antických výroků dokazuje, že latina je všude: v našich peněženkách, městech, zákonech, v každodenních rozhovorech i v našem chápání života.
Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie.
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
Muzikoložka a psychoterapeutka Zuzana Vlčinská, která se už řadu let věnuje „prožitkovému zpívání“, představuje originální a obohacující pohled na lidský zpěv.
Konspirační teorie, plochozemci… Pokud chcete pochopit, jak se okrajové jevy staly naší novou normou, tuto knihu si nutně potřebujete přečíst. Od roku 2015 dochází k velkolepému rozmachu staletého bludu, že je Země plochá.
Traumatické zážitky zanechávají následky, které mnohdy přetrvávají až desítky let. Řadu let se soudilo, že s traumatem nejlépe pomáhá, pokud o něm člověk opakovaně mluví a hledá, co by mohlo jeho následky uzdravit.
Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování?
