V knize lze nalézt kapitoly o způsobech měření religiozity, o úspěšnosti předávání náboženství v současné rodině, o toleranci mezi věřícími, o religiozitě facebooku, či o tom, zda je možné věřící považovat za šťastnější.
Autor ukazuje, že sociologie náboženství se nikdy nevyvíjela jako "čistá" teoretická disciplína, ale vždy byla spojena s ideologickými a politickými zápasy toho kterého historického období.