Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat?
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Při včelaření poznáte včely dokonale - budete vědět, jak žijí, jak spolu komunikují nebo jak vzniká med a vosk. To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte také v knížce Sarah Budeové a Rebeccy Schmitzové.
Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.
Hawkingův a Penroseův cyklus přednášek je určen spíše pro čtenáře, kteří se o fyziku zajímají do hloubky. Poskytuje jim důkladné setkání s látkou, kterou Stephen Hawking představil ve svých popularizačních knihách a kterou shrnuje název knihy.
Němé tváře? Ale kdeže. Pusy se jim nezastaví! Naučte se porozumět řeči zvířat.
V různých pohádkách člověk porozumí řeči zvířat jen díky nějakému kouzlu. Abrakadabra! A už ví, o čem si zrovna povídají včelky, ptáci i ryby. V některých příbězích s
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
