Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí.
Napínavá historická freska s prvky magie nás zavádí do dob vlády Karla IV. – do času rytířů i lapků, královen i poběhlic, mužů pravé víry i vyznavačů dávných bůžků z lesa, kam hlas kostelních zvonů nedolehne.
Píše se rok 1137 a převor benediktinského kláštera v Shrewsbury se pro opatství rozhodne získat ostatky svaté Winifredy, které spočívají v Gwytherinu, odlehlé vesničce ve velšských horách.
Román o lékaři jménem Guillaume Perronet, jenž ve čtrnáctém století působil v kantonu Valais a postavil se do čela vzpoury proti bezpráví a tyranskému vládnutí biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte.
Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte
(1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella.
Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy
kabalistických sefir, je napínavým
příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí,
osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími
tajnými společnostmi.
Nález lidských ostatků v podunajských lesích přivede Barbariče na stopu bezohledných lupičů a překupníků s otroky. Notář musí povolat na pomoc Steina a Jaroše. Společně putují do Prešpurku, který se po pádu Budína stal hlavním městem Uher.