Nejprodávanější Kniha nebo Hra za posledních 14 dní
umění

Návrat do léta jednoho století.

Čtvrté vydání knihy Vojtěcha Klimta Akorát že mi zabili tátu vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla.

Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.

Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.

Výtvarný kritik Jan H. Vitvar zve čtenáře na zábavnou a dobrodružnou cestu po dějinách vizuální kultury, která ukazuje, že naše chápání umění mnohdy vede přes fatální nepochopení.

Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.

Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.

Publikace přibližuje historický kontext výroby jazzových kytar na západě Čech, představuje životní osudy nejvýznamnějších výrobců a prezentuje průřez jejich produkcí z let 1932-1965.

Publikace má za cíl povzbudit přemýšlení o problémech teorie i praxe navrhování užitkových předmětů a budov, na které zároveň klademe výtvarné nároky.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?