Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.
Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.
Fotografie představuje svět, případně zkoumá složitosti lidské psychologie a emocí. Dokáže zachytit prchavý okamžik nebo připomínat pomalé plynutí času. Během téměř 200 let své existence se rozvíjela rychleji než jakékoliv jiné vizuální umění.
Monografie Evy Mansfeldové (1950–2016), dnes nejvýznamnější představitelky české variace konkrétního umění a svým způsobem i op artu. Malířky, jejíž originální tvarosloví je založeno na vztazích mezi geometrickými tvary a barvou.
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Publikace přibližuje historický kontext výroby jazzových kytar na západě Čech, představuje životní osudy nejvýznamnějších výrobců a prezentuje průřez jejich produkcí z let 1932-1965.
