Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Vše je předem dohodnuto a jde jen o to, aby se ochota ze smíru veřejně potvrdila.
V první polovině 14. stol. jižním Čechám vládnou páni z růže, mocní Vítkovci, kteří si víc než dění v zapadlých obcích hledí mocenských intrik. Bratr Zdislav, johanita, někdejší templář, sem přijíždí na žádost svého představeného Ulmana.
Guta Habsburská stojí po boku Václava, Přemyslovce, kterým pro jeho strach ze tmy a koček nemálo českých pánů pohrdá, byť se má Václav brzy stát jejich králem. Guta si klade otázku, zda si takového manžela dokáže vážit.
Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství.
Do Prahy přijíždí poněkud záhadný španělský šlechtic Juan Antonio Cabrera de Córdoba a kupuje si tu dům. Nikdo o něm nic neví, není známo, proč se tu chce usadit, jisté však je, že je nesmírně bohatý. Jednoho dne je ve svém domě nalezen zavražděný...
Zemský soud je roku 1318 zavalen žalobami. Skutečné i domnělé oběti válečných událostí se po narovnání mezi šlechtou a králem Janem Lucemburským domáhají odškodnění...
Bratr Zdislav, někdejší templář, nyní člen řádu johanitů, se zabydlel v Uhříněvsi a právě se usilovně zabývá jejími opravami, když jej osloví rychtář blízkého města Kostelce nad Černými lesy.
Píše se rok 1317 a bratr Zdislav z rytířského řádu johanitů přijíždí do Uhříněvsi, aby se zde ujal správy řádových statků. Jeho jmenování uhříněvským správcem je poněkud překvapivé, neboť Zdislav nebýval vždy johanitou...
Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách.