Edice Monographia historica

Kniha je pojata jako intelektuální biografie šlechtice, kterého zaujala věda natolik, že jí věnoval maximum svého času. Autor v práci sleduje vztah mezi silnou individualitou hraběte a společností, do níž se pokoušel zařadit se svým pohledem na svět.

Problematika lenních vztahů se v posledních letech opětovně těší pozornosti dějepisného bádání. Kniha se věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem v saském a českém prostředí.

Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.

Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin.

Kniha představuje, co znamenalo záduší v životě města 15.-17. století, jaké postavení měli úředníci, kteří se starali o majetek kostela, jak se na lokálních záležitostech projevily tlaky "velké" politiky.

Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.

Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Podrobná historie orlické větve Schwarzenbergů v době, která předznamenala úpadek jejího významu jako elity v epoše rozvoje občanské společnosti.

Odborná studie zkoumá otázky stavovství v českých zemích zejména v pohusitském období a soupeření stavovské a monarchistické ideje o dominantní místo v českém státě.

Na základě historických pramenů seznamuje autor s kolektivními představami o smrti i s průběhem pohřebních rituálů v prostředí české šlechty v období raného novověku.

Kniha je pokusem o co nejkomplexnější charakteristiku specifického pramene - štambuchů či alb amicorum - jako kulturně historického fenoménu raného novověku.

Rozbor historické autobiografie vrchnostenského úředníka z českého a moravského prostředí pobělohorského období. Autobiografie zahrnuje události z 2. pol. 17. stol., které Jan Nikodém prožil ve službách Jana Jiřího Jáchyma Slavaty.

Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu.