Edice Česká poezie /Fra/

Dvě legendární a těžce dostupné sbírky ze šedesátých let dvacátého století, Utopír a Krysí hnízdo, potkávají v jednom svazku Trhlinu, ale také – a především – útlé Prosvítání, sbírku nových básní.

Druhá básnická kniha Kamila Boušky, autora oceňované prvotiny Oheň po slavnosti (Fra 2011), za kterou získal dvě nominace v rámci cen Magnesia litera. Chrlené obrazy zániku a černoty – a zároveň jejich nervní rozhánění, dokud se nerozezní ptačí zpěv

Básnický debut. Tahle poezie nehladí, zadírá se pod kůži, uhaduje hranice vzájemnosti, větří vůně zmizelého, přistřihuje andělům křídla, pěstuje květiny strachu a vytrhává je i s kořeny. Kámen ke kameni / tělo k tělu / A žádné pojivo.

Druhé doplněné vydání sbírky Milostné básně.

Suma mnohaletého pobývání ve městech a s městy, v níž si Paříž mění místo s Prahou, Brusel se setkává s Barcelonou a vidina New Yorku vniká do všech ostatních metropolí.

Nová řada nakladatelství Fra Sešity bude představovat aktuální básnické, prozaické i esejistické texty z pera debutantů i zkušených autorů. První svazek obsahuje devatenáct básní.

Ve druhé sbírce Kristiny Láníkové (1988) jde, jak píše básník Elsa Aids, o „práci na zpřítomnění přilehlého. Láníková především eviduje věci a slova při tom používá jako odřezky.

Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …

Základním živlem Maděrových nových básní je voda, pralátka a životodárné prostředí, svou působivostí tolik podobná času a dějům, kterými jsme zde na zemi unášeni. Filtr, nastavovaný neodolatelnému plynutí, může zachytit vzácný sediment – báseň.

Lukáš Horák (1987) je básník silně vizuální, přesto si jeho básně spojuji s čichem: je totiž stopařem zlověstných znamení či značek, lovcem klukovských dobrodružství a zapovězených chvil.

Básnický debut Luboše Svobody (1986) s názvem Vypadáme, že máváme je malým katalogem zvrtnutých střetnutí či příznivých situací, které se nečekaně vymkly. Svoboda je zaznamenává a třídí systematicky, pečlivě, s láskou i náruživostí sběratele.

Sbírka Komponent Ondřeje Lipára (1981) vypovídá o rozežrání všedností, o úmorném střídání dní bez obsahu, o snesitelném a dostupném odžívání a strachu ze selhání.

Nová básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011.

Slovenská básnířka, dlouhodobě žijící v Čechách, Martina Blažeková (1982) se v debutu s názvem Lom představuje jako mimořádně citlivá observátorka detailů fascinujícího světa i jako umanutá hledačka jeho přesných pojmenování.

Básně z let 1995-2010. Zdomácnělí i "tajemní" ptáci se vznášejí nad maloměstským prostředím Jana Frolíka a zaostřují naše vnímání prostoru, střídání času, rytmu.

Básně Karla Urianka se nacházejí na zvláštním řezu mezi vypjatými životními okamžiky, které zachycují a jejich přesným strohým záznamem. Výbor celoživotního díla.

Souborné vydání tří posledních básnických knih básnířky Violy Fischerové (1935-2010) doplněné o nedokončenou sbírku Hrana.

Autor s úzkostnou pečlivostí vykresluje, koloruje a ozvučuje něco, co postrádá pevné obrysy a uniká pod rukama, ať už se v něm otevírá smrt, tma nebo chuť na sex. Upřímný jako zatím nikdy, v surovějším stavu než hmota slov, kterou hněte.

V básních své druhé sbírky rozvádí Jakub Řehák poetiku prvotiny Světla mezi prkny.

Poezie akcentující fakta a komunikativnost! Hra, dynamika a tajemství našich dní!