Edice Šťastné zítřky

Anglie na sklonku 19. století. Obyvatelé Země, zaslepení pýchou na vyspělost své civilizace, netuší, že deset krátkých vzdálených záblesků kdesi na planetce Mars znamená dosud největší ohrožení lidstva v jeho dějinách.

Postapokalyptický, kyberpunkový román z r. 2021 Johna Shirleyho (1953), přezdívaného „postmoderní Edgar Allan Poe“.

Kultovní ilustrované vydání románu Války s Mloky, v němž se snoubí genialita světoznámého spisovatele a originalita jednoho z nejvýraznějších a nejoceňovanějších německých malířů druhé poloviny 20. století.

Jedna z klasických sci-fi antiutopií. Ve světě, který ovládají pomalu chátrající roboti a v němž jsou jedinou možnou zábavou drogy a sex, je čtení převratným a nebezpečným objevem.

Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná.

Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality.

Román představuje moderní civilizaci v její ubohosti, je také autorovou poctou mistru horroru Stephenu Kingovi, sci-fi Isaacu Asimovovi a režiséru Georgi A. Romerovi.

Obraz totalitní společnosti, v níž je jedinec jen dočasnou položku na seznamu, který lze kdykoliv změnit, přepsat či úplně vymazat. V novém překladu Luboše Snížka, s již klasickým doslovem/rozsáhlou esejí Milana Šimečky Náš soudruh Winston Smith.

Nejradikálněji antikomunistická dystopie a jedna z nejstarších vůbec. Tato nejméně známá z klasických antiutopií vyšla pouhé dva roky po Zamjatinově My, tři roky před Huxleyho Koncem civilizace a celých dvacet let před Orwellovým 1984.

Druhý díl (pův. vyd. 1976) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.

Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi.

První díl (pův. vyd. 1974) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.

Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši.

Kallocain, droga pravdy, po jejímž požití každý vyzradí na sebe i na své nejbližší i ta nejskrytější tajemství, a její objevitel, loajální spoluvoják Světového státu Leo Kall, jsou hlavními hrdiny strhujícího antiutopického románu.

Slavná antiutopická sci-fi z roku 1936 pojednává o rase inteligentních mloků, kteří se napřed nechají využívat jako levná pracovní síla, ale po čase se jejich populace přemnoží a začne lidstvo ohrožovat.

Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti.

Doposud neprávem opomíjená kniha autora Mechanického pomeranče. V první, esejistické části autor podrobuje důkladné analýze Orwellův román 1984, v druhé části pak nabízí vlastní beletristické zpracování Orwellova tématu.

Tři knihy mystifikační románové trilogie o všemocné a světové vládychtivé sektě iluminátů za zvýhodněnou cenu.

Třetí, závěrečný díl mystifikační románové trilogie o všemocné a světové vládychtivé sektě iluminátů.

Druhý díl iluminátské trilogie.